Recenze: Životní úklid - Do hrobu si ten nepořádek přeci nevezmete

Asi každý člověk na světě rád nakupuje a dostává nejrůznější předměty. Je to něco jako naše přirozenost. Rádi si kupujeme nejnovější mobily, mixéry, šperky či oblečení. Nostalgicky si necháváme staré předměty po svých blízkých, abychom si je připomněli. Ukrýváme věcí pro případ, že by se nám v budoucnu náhodou mohly hodit nebo shromažďujeme spoustu objektů jen proto, aby se prostě jen nevyhodily. Začínáte se v tom poznávat? Pak je kniha Životní úklid od Margaret Magnussonové pro vás tou pravou. Titul vydalo nakladatelství Grada roku 2018.

Autorka v knize popisuje základní principy döstädningu, což je švédský způsob úklidu před svou smrtí. Vysvětluje, jak důležité je přebrat všechny své věci a rozhodnout se, jak chceme, aby s nimi bylo po našem odchodu naloženo. Sama spisovatelka, která o sobě tvrdí, že je jí něco mezi osmdesáti až sto roky, provedla tuto činnost již několikrát. Uvádí, že svůj životní úklid nemusíte vykonávat pouze na sklonku vašeho života, ale doporučuje ho realizovat pokaždé, když si uvědomíte, že už nemůžete zavřít dveře od zásuvky či při stěhování.

Kniha je psána milým a čtivým stylem se špetkou skandinávského humoru. Rozhodně nemusíte mít strach, že by byla nějak depresivní. Autorka nabádá své čtenáře k tomu, aby si svůj úklid užili a bavili se při něm.

Velmi se mi líbilo přehledné rozdělení témat do krátkých kapitol. Ty umožní čtenáři lehce se navrátit do potřebných částí. Navíc máme díky nim pocit, že nám stránky doslova utíkají před očima.

V díle kromě různých rad a nápadů, naleznete i osobní příběhy ze života Margarety Magnussonové. Ty skvěle odlehčují toto těžké téma a dodávají titulu osobní kouzlo.

Celá publikace nutí své čtenáře, aby uvažovali ne jen nad svými věcmi, ale i nad smrtí a svým životem. Nabádá nás zamyslet se, zda předměty, které jsou pro nás důležité budou mít cenu i pro naše blízké či nikoli. Navíc zde objevíme i různé kapitolky, které by jsme u úklidu s největší pravděpodobností nečekali. Například zde nalezneme doporučení, jak se po naší smrti postarat o naše domácí mazlíčky či co máme udělat s našimi tajnými věcmi (např. s erotickými hračkami či prádlem) aniž bychom si museli odříct naše neřesti.

Margareta radí svým čtenářům, aby své věci hned nevyhazovali, ale nabídli je nejprve svým blízkým, charitě či dražebním společnostem. Tvrdí, že z věcí můžeme mít velkou radost aniž je musíme mít stále doma. Tato myšlenka mě osobně velmi zaujala a osvědčila se mi.

Sama jsem si velmi oblíbila část knihy, kde nás autorka vyzývá, abychom každou věc, kterou opouštíme předávali dál s jejím vlastním příběhem.

Ráda bych ocenila také autorčinu snahu a nadšení, které do knihy vložila. Takto těžké téma se jí povedlo zpracovat s nadhledem, důstojností a grácií.

Vyzdvihnout by určitě chtěla i ponechání některých původních švédských výrazů, jako například klumpeduns (nemotora) nebo mansdagis (jesle pro muže). Ty jsou vždy dobře vysvětleny a dělají knihu originální.

Za povšimnutí určitě stojí i pěkné a jednoduché ilustrace, které vytvořila sama spisovatelka. Obrázky knihu krásně dokreslují a činí ji tak jedinečnou. Zdařilá a výstižná je samozřejmě i obálka knihy, kterou stvořil Thomas Colligan.

Publikaci bych doporučila všem lidem, kteří si přejí, aby o jejich věci bylo dobře postaráno i po jejich odchodu z tohoto světa. Dále bych ji navrhla lidem, kteří se plánují stěhovat či chtějí udělat svému domu pořádný detox.

Autor: Zdeňka Kudová