Recenze: Krasojezdkyně

Patříte k milovníkům koní a žasnete údivem kdykoli, když je spatříte? Tají se vám dech nad jezdeckým uměním či vás tato zvířata nechávají zcela chladnými? Ať už je vaše odpověď jakákoli, Krasojezdkyně vás určitě nezklame. Naleznete v ní zklamání, ztrátu, bezmoc, žal, ale také lásku, naději, radost i odhodlání.

Autorku Jojo Moyesovou asi není třeba nějak dlouze představovat. Její knihy se překládají do 43 světových jazyků a plní první příčky evropských i amerických knižních hitů. K jejím nejznámější dílům určitě patří Poslední dopis od tvé lásky či Než jsem tě poznala. Krasojezdkyně se tak stala prakticky okamžitě celosvětovým bestsellerem. Publikaci vydalo nakladatelství Ikar roku 2017.

Vyprávění nás zavede do zapadlé části Londýna za čtrnáctiletou Sarah Lachapellovou, která z celého srdce miluje svého koně Boa. Společně s jejím dědeček Henrim, který býval špičkový drezúrním jezdcem v elitní jezdecké akademii Le Cadre Noir ve Francii, učí jejich koně "vzdorovat zemské přitažlivosti". Jednoho dne postihne Henriho mozková příhoda, díky které se Sarah převrátí život doslova vzhůru nohama a ona skončí takřka na ulici.

Současně zde probíhá příběh právničky Natashy, která právě prochází těžkým životním obdobím. V práci řeší složitý právní případ, její manželství se pomalu blíží ke konci a její (skoro) exmanžel Mac, se po roce odděleného života, vrátil do jejich společného domu. Souhrou okolností navíc potká opuštěnou Sarah, které nezbývá nic jiného než se svým životem protlouct sama...

První část knihy je, dle mého názoru, napsána poněkud volnějším tempem, což může působit částečně táhlým dojmem. Po přečtení této pasáže se však kniha stává stále napínavější a čtenář se tak od ní doslova nemůže odtrhnout.

Knize bych určitě vytkla nepřeložené francouzské výrazy a rozhovory, díky nimž jsem občas nevěděla, o čem se hrdinové mezi sebou baví. Dále mě zde velmi zklamalo zmatené přecházení mezi jednotlivými ději. Často mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v příběhu a zjistila, zda se jedná o část věnovanou Sarah či Natashe.

Autorka zde skvěle a velmi realisticky popisuje svět z pohledu zralé ženy a mladé dívky. Čtenář si tak může povšimnout jejich rozdílných názorů na život. Také zde názorně vidí, jakým způsobem své problémy může řešit člověk v období dospívání a jaký postoj k nim může mít v dospělosti.

Vyzdvihnout bych určitě chtěla autorčinu schopnost řešit na pozadí romantického příběhu závažná témata. Setkat se zde můžeme například s vyrovnáváním se se smrtí v rodině, neplodností, obavami z budoucnosti, hledáním sebe sama, pěstounskou péčí a dalšími životními problémy.

Dále bych také chtěla ocenit citáty z Xenofónova díla O jezdectví, které uvádějí jednotlivé kapitoly. Tyto úryvky (v podtextu) skvěle doplňují jednotlivé části děje.

Velice mě zde zaujaly pravdivé pasáže o koních, ze kterých je na první pohled poznat, že Jojo Moyesová koním perfektně rozumí. Její láska k těmto ušlechtilým zvířatům nás provází celým příběhem a přímo z něho sálá. 

Za povšimnutí určitě stojí obálka knihy, která je jiná než u anglického originálu. Pro české vydání ji navrhla Kateřina Stárková. Její něžné ztvárnění se k publikaci ne "jen" skvěle hodí, ale také navozuje pocit klidného a odpočinkového čtení.

Každý správný milovník knih navíc jistě ocení hebkost a měkkost papíru, ze kterého je kniha vyrobena. Ten způsobí, že už knihu nebudete chtít pustit.

Knihu bych určitě doporučila všem milovníkům koní a ženám, které si u čtení chtějí především odpočinout nebo se trošku zasnít.

Knihu můžete zakoupit zde.

Autor: Zdeňka Kudová